Objem tuzemské průmyslové výroby se v únoru letošního roku meziměsíčně zvýšil o 1,7 %, což odpovídá meziročnímu růstu o 1,5 %. Jedná se o výrazně lepší výsledek, než s jakým počítal tržní odhad.
Hodnota nových zakázek se meziročně snížila o 1,3 %, přičemž větší pokles nastal u těch z tuzemska (-3,1 %) než ze zahraničí (-0,3 %). Průměrný evidenční počet zaměstnanců v průmyslu meziročně klesl o 2,0 %, jejich průměrná mzda pak vzrostla o 3,7 %.
Přebytek přeshraničního obchodu se zbožím v únoru dosáhl hodnoty 35,5 mld. Kč, což taktéž znatelně překonalo tržní odhad (22,0 mld. Kč). Hlavním tahounem českého exportu bylo tradičně odvětví motorových vozidel (přebytek 64,6 mld. Kč), opačným směrem působil hlavně obchod se základními kovy (-13,7 mld. Kč).
Únorová průmyslová statistika vypadá na první pohled impozantně, nicméně na oslavy průmyslového odražení by podle nás bylo stále brzy. Do celkového výsledku totiž velice silně promluvil sektor výroby elektřiny, plynu a tepla, který zaznamenal letos silný a před rokem naopak velmi slabý výsledek.
Díky efektu nízké srovnávací základny tak vykázal skokový meziroční nárůst, čímž vytáhnul statistiku celého průmyslového odvětví směrem nahoru. Pokud toto velmi specifické odvětví odmyslíme a zaměříme se pouze na zpracovatelský sektor, vidíme meziroční stagnaci výroby. I to je vzhledem k okolnostem obstojný výsledek, nicméně důvod k velkým oslavám to tak docela nezavdává.
Zpracovatelský průmysl tak pokračuje v předchozí „nerůstové“ trajektorii, když v jednom měsíci mírně naroste, v dalším mírně klesne a v souhrnu neustále osciluje kolem stejného objemu výroby, jaký vykazoval již v létě roku 2018. Vzhledem k jeho těsné provázanosti s Německem, které vykazuje ještě podstatně horší čísla, se ovšem stále jedná o vlastně dobré zprávy. Výhled do nadcházejících měsíců se podle dostupných statistik zlepšoval, nicméně tyto ještě nemohly zahrnovat hrozbu celní války mezi Spojenými státy a zbytkem světa, kterou americký prezident Trump naplno vyjevil teprve před pár dny.
I kdyby k ní nakonec v tomto rozsahu nedošlo, samotná její hrozba podle nás utlumí investiční aktivitu v našem regionu a tuzemský průmyslový sektor pro letošek pošle do mírného záporu. Pokud pak celní válka skutečně vypukne naplno, počítáme s celoročním poklesem v řádu nízkých jednotek procent.
Vít Hradil, hlavní ekonom, INVESTIKA, investiční společnost