Předsedkyně EK Ursula von der Leyen varovala, že pokud jednání o clech s prezidentem Trumpem selžou, EU je připravena přijmout odvetná opatření – včetně možného zdanění amerických technologických firem.
Přesto se zdá, že větší hrozbou než transatlantické napětí je potenciální celní válka mezi Evropskou unií a Čínou. Bílý dům již potvrdil, že cla na čínské zboží vzrostla až na 145 %. Kam jinam by tedy mělo čínské zboží směřovat, než právě na evropský trh?
Vztahy mezi Evropskou unií a Čínou se ocitají na nejzásadnějším rozcestí za poslední dekádu. Diplomatická rétorika sice zůstává zachována, avšak pod povrchem probíhá systematické přetahování o pravidla globálního obchodu, vliv v technologických odvětvích a kontrolu nad strategickými surovinami.
Obchodní válka mezi EU a Čínou již má konkrétní téma – elektromobily. V říjnu 2024 Brusel oznámil zavedení dodatečných cel na čínské elektromobily až do výše 38,1 %, což vyvolalo ostrou reakci Pekingu. V roce 2023 Čína představovala 9 % vývozu zboží z EU a zároveň 20 % jejího dovozu. Celkový objem obchodní výměny dosáhl přibližně 856 miliard eur. Prostor pro vzájemné zásahy do obchodních toků tedy rozhodně existuje. Evropa navíc stojí před složitým rozhodnutím – buďto prohlubovat spolupráci s USA, nebo budovat výraznější partnerství s Čínou.
EU je však vůči Číně značně zranitelná, především kvůli své závislosti na dovozu vzácných zemin a kritických nerostných surovin. Čína již pozastavila vývoz svých nerostných zdrojů, tamní producenti se musejí vypořádat s nový pravidly týkajícími se povolení k jejich vývozu. Až 98 % vzácných zemin dovážených do EU pochází právě z Číny, bez nichž je prakticky nemožné naplnit cíle dekarbonizace průmyslu či realizaci Zelené dohody. Navíc se až 70 % světové rafinace těchto materiálů odehrává na čínském území.
Vzhledem k asymetrické povaze potenciálního konfliktu může Čína sáhnout k omezení vývozu surovin i bez přímého porušení obchodních dohod – například prostřednictvím administrativních průtahů či zpřísnění vývozních licencí.
Potenciální obchodní válka mezi EU a Čínou tak představuje komplexní střet, jehož kořeny sahají mnohem hlouběji než jen ke clům na elektromobily. Jde o strategickou soutěž o kontrolu nad klíčovými zdroji budoucnosti. Vzácné zeminy a kritické nerosty se stávají nejen předmětem, ale i nástrojem geopolitického tlaku. Evropská unie proto musí každý krok ve své reakci na příliv čínského zboží pečlivě zvážit – vědoma si možných dlouhodobých dopadů.
Kryštof Míšek, hlavní ekonom Argos Capital