Členové bankovní rady nepovažují proces snižování úrokových sazeb za ukončený. Vidí ale proinflační rizika, která v domácí ekonomice přetrvávají a v zahraničí rostou.
Vyplývá to ze záznamu z jednání bankovní rady o nastavení úrokových sazeb, který ČNB zveřejnila. Jednání se uskutečnilo předminulý týden a bankovní rada se na něm rozhodla ponechat základní úrokovou sazbu beze změny na 3,75 %. Na stejné úrovni je sazba od počátku února.
Členové bankovní rady Karina Kubelková a Jan Kubíček upozornili na to, že základní úroková sazba je v současnosti blízko neutrální úrovni. Kubíček tuto neutrální úroveň, kdy měnová politika nebrzdí ani nezrychluje hospodářský růst a zajišťuje stabilní inflaci, vidí v blízkosti 3,5 procenta. Kubíček se proto vyslovil pro pokračování postupu, kdy bude ČNB střídavě snižovat základní úrokovou sazbu a nechávat ji beze změny. S tímto postupem podle něj centrální banka fakticky začala loni v prosinci, kdy si vybrala první přestávku v procesu snižování sazeb.
Viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová a člen bankovní rady Jan Procházka nicméně uvedli, že v současnosti považují za adekvátní udržovat měnovou politiku mírně restriktivní. Zamrazilová v té souvislosti upozornila na to, že proces dezinflace nepovažuje za zcela dokončený.
Zamrazilová připomněla, že přetrvává zvýšená inflace ve službách a že se obnovil růst cen potravin. Člen bankovní rady Jakub Seidler upozornil na to, že u potravin jsou spotřebitelé citlivější na růst cen, který by tak mohl vést ke ztrátě ukotvení inflačních očekávání. Očekávání vyšší inflace přitom podle ekonomů může vést k vyšším mzdovým požadavkům, které vyvolávají nové inflační tlaky.
Bankovní rada také upozornila na zvýšení proinflačních rizik v zahraničí. Část z nich souvisí s vývojem v Německu, které kvůli chystanému růstu obranných výdajů rozhodlo o uvolnění rozpočtových pravidel, což může vytvářet inflační tlaky. Dalším zdrojem inflace mohou být podle bankovní rady americká cla. Podle Procházky by působila proinflačně v krátkodobém horizontu, zatímco dlouhodobě povedou ke zpomalení hospodářského růstu. Jednání bankovní rady se uskutečnilo ještě před rozhodnutím americké administrativy o uvalení cel, která v případě Evropské unie budou činit 20 procent.
Celkově hodnotila bankovní rada zahraniční situaci jako velmi nepřehlednou. Viceguvernér Jan Frait, stejně jako Seidler, Kubíček a Procházka proto považovali za vhodné vyčkat a rozhodnout se podle aktuálního vývoje.
ČTK