Panuje sice značná nejistota ohledně toho, zda všechna Donaldem Trumpem uvalená cla vstoupí nakonec v platnost. Pokud ano, byl by dopad na českou a evropskou ekonomiku výrazný.
Přímý dopad celních opatření na českou ekonomiku bude sice nižší než u některých sousedů i západoevropských ekonomik, ale i tak bude vysoký. Naše odhady hovoří o přímém kumulativním dopadu propadu zahraniční poptávky v rozsahu 0,6-0,8 % HDP (při zahrnutí mezi-sektorových efektů s použitím mezinárodních ICIO tabulek – viz graf).
Výraznější však mohou být sekundární efekty vyšších cel na důvěru a křehký investiční sentiment a skrze tento kanál může být česká ekonomika o poznání zranitelnější. Pokud tedy Donald Trump něco v dohledné době výrazně nezmění a cla nezměkčí, předpokládáme v tuto chvíli možný celkový negativní dopad do HDP až o 1-1,5% HDP v letech 2025 a 2026(při stávajících odhadech +2,1% pro rok 2025 a +2,3% pro rok 2026). Od druhé poloviny roku 2026 může negativní efekt obchodních válek začít tlumit výraznější rozpočtová expanze v sousedním Německu.
Výrazná nejistota panuje ohledně reakce EU, a tím pádem i ohledně eventuálního dopadu cel na evropskou a českou inflaci. Celkové efekty však s vysokou pravděpodobností jak v Evropě tak v Česku budou výraznější na růst než na inflaci. To jednak proto, že EK pravděpodobně bude designovat evropská proti-opatření tak, aby výrazně nezasáhla evropské domácnosti. Sekundárně může tlačit dolů ceny některého zboží a služeb přeliv čínského zboží z USA do Evropy.
Z pohledu měnové politiky tak půjde spíš o důvod navíc strachovat se o „růst“. Budeme proto s vysokou pravděpodobností revidovat v nejbližší době směrem dolů vedle růstu i odhad na úrokové sazby a českou korunu.
Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance